100 let české koruny

Letos slaví významné výročí nejen Oberbank (byla založena před 150 lety), ale i Česká národní banka: česká koruna existuje již 100 let.


V roce 1919 Československo zavedlo vlastní měnu – staré rakouské bankovky byly okolkovány a následně postupně nahrazovány novými českými. Zatímco Rakousko a Německo počátkem dvacátých let zažívaly hyperinflaci, načež Rakousko nahradilo korunu šilinkem, podařilo se československou korunu díky bolestné deflační politice ministerstva financí (Národní banka Československá ještě neexistovala) v průběhu několika málo let učinit jednou z nejpevnějších měn na světě. Kvůli čtyřicetileté komunistické éře však dnes zahraniční obchodníci řadí českou korunu mezi měny rozvíjejícich se trhů (tzv. emerging markets).


Vstupem do Evropské unie v roce 2004 se Česká republika zavázala k nahrazení koruny eurem, avšak bez stanovení časového horizontu (tuto povinnost mají všechny členské země EU kromě Velké Británie a Dánska). Zatímco před 15 lety byla ochota k zavedení eura poměrně velká, dnes se mimo jiné v důsledku krize eurozóny přibližně dvě třetiny obyvatel ČR staví k euru negativně. Mezi ekonomy neexistuje žádná výrazná převaha zastánců ani odpůrců zavedení eura. Vypadá to, že českou korunu ještě čeká dlouhá budoucnost.


Od zavedení eura v jedenácti zemích Evropské unie začátkem roku 1999 česká koruna oproti euru posiluje, a významně tak přispívá ke konvergenci cenové a platové hladiny ke „starým“ členům EU. Přesto koruna zažila i několik prudkých oslabení – zejména v souvislosti s finanční a hospodářskou krizí v letech 2008–2009  a také v důsledku rozhodnutí České národní banky, v listopadu 2013 umělým oslabením měny a závazkem udržovat kurz eura nad 27 korunami, podpořit hospodářský růst. Posílení koruny po ukončení kurzového závazku v dubnu 2017 bylo překvapivě mírné (ve srovnání se Švýcarskem v lednu 2015). Od té doby jde ČNB proti proudu a jako první centrální banka v EU začala zvyšovat základní úrokové sazby. Dvoutýdenní repo-sazba, za kterou banky u ČNB mohou ukládat přebytečnou likviditu, byla zvýšena již sedmkrát a aktuálně činí 1,75 % (zatímco depozitní sazba Evropské centrální banky zůstává na historickém minimu -0,40 %). Vlivem zhoršení nálady na světových finančních trzích během minulého roku a skutečnosti, že zahraniční investoři stále řadí Českou republiku mezi rozvíjející se trhy, reagoval měnový trh na úrokový náskok koruny pouze zdrženlivě.


Očekáváme, že v dlouhodobém horizontu bude česká koruna vůči euru nadále posilovat. V případě celoevropské hospodářské recese by však část svých zisků opět odepsala. Mezi měnami zemí střední a východní Evropy by každopádně koruna měla patřit mezi ty nejstabilnější, ať už se bude světová ekonomika vyvíjet jakkoli.